pondělí 16. května 2016

Nic nemusim a muzu vsechno.

Here I am. Pred sesti a pul mesici a o pet kilo lehci jsem sedela v letadle do Tampy a psala svuj prvni clanek na tento blog. A dneska, 16. kvetna sedim v kuchyni luxusniho domu v San Franciscu, kde jsem na navsteve sveho kamarada Mateje, se kterym jsme se seznamili v New Yorku oba dva jako Au Pairs.

V sobotu rano jsem opustila lod, prosla imigracnim a ted jsem v USA jako turista. Na dva a pul mesice je konec vstavani s alarmem a bez denniho svetla. Zase budu spat vic nez 6 hodin denne. Nemusim se ujistovat, jestli mam na tricku nametag. Nemusim s nikym sdilet pokoj. Nebudu se kazde rano bouchat do hlavy o postel nade mnou. Prisaham, ze mam na cele permanentni bouli. Zadny pidi sprchovy kout, ve kterem bych se svym zadkem dotykala zavesu. Ew. Zadne ucpane umyvadlo. Zadne jidlo plne toxinu. Wifi!!!! Normalni rychlost wifi s pristupem na vsechny stranky. Zase muzu na Spotify, Netflix a mozna ze po pul roce zkouknu Snapchat. Nebudu se muset honit za free wifi po Starbucksech a doufat, ze Skype bude fungovat aspon 20 minut i s videem. Zadna trapna zelena uniforma!!! Muzu zase obleknout, co me napadne a nepremyslet o tom, jestli se v tom muzu ukazat v guest area.

Bye bye Sensation.

Na druhou stranu je konec navstevam crew baru, hrani stolniho fotbalku s jednim mickem treba celou hodinu, pivu za $1.50, double vodce se sodou za $2 a Marlboram za $3.
Dva a pul mesice nebudu muset nasazovat carnival smile a polykat nevyrcena slova.  Nebudu se muset koukat na placici deti, jejichz rodice se jich chteji zbavit na cely den. Nebudu se muset ptat sama sebe proc matky rodi deti, kdyz je pak ani nechteji a nedokazi vychovat. Nebudu se muset podivovat na stupiditou nekterych hostu. Zadne otazky pri Just Ask duty jako napr. kde je jako supermarket, jak se vola vytah, jestli jsme uz na lodi a nebo jestli se da pri sea day z lodi vystoupit.

Minule jsem slibila, ze napisu neco malo o portech. Zkusim to jen ve strucnosti pro predstavu. Mym nejoblibenejsim portem je asi Grand Turk. Plaz nema chybu, vzdycky si vezmu snorchl a jdu zkoumat, co se deje pod vodou. A tak jsem si zaplavala s vodnimi zelvami, videla rejnoka a nebo cumela jak puk na vrak lodi. Taky jsem se tam stihla solidne opit a pak v praci trpet jak pes.

Grand Turk.

Half Moon Cay. Jedna z nejkrasnejsich plazi Karibiku. Crew bohuzel nema narok kopit si tam drinky nebo jidlo, tak je to trochu divny, ale tolik shades of blue a tak jemny bily pisek jsem mozna nevidela ani na Bali.

Zboznuju chvile samoty.

V Nassau uz jsem to vsechno vzdala. Na Ocean Beach jsme meli prvni official date s Johnem, ale more bylo tak divoke, ze se nedalo ani koupat. A tak kdyz se rozhodnu jit ven misto napu, mirim rovnou do resortu Gray Cliff, kde je tenhle uzasny bazen, wifi a dam si drink.

Tiche misto uprostred divoke Nassau.

Jamaica je kapitola sama pro sebe. Na prochazku po meste to rozhodne neni. Minule jsem sla sama jen na chvilku ven - koupit pohledy a najit wifi. Behem deseti minut mi bylo nabidnuto huleni asi tak 5x, taxikari na me pokrikovali a div me netahali za rukav, at jdu s nimi buhvi kam. Kdyz se ale rozhodnete podniknout vylet, je to parada.  Dunno’s River Falls nemaji chybu, akorat to chce water shoes a pak uz se splhate po skale a voda vas krasne chladi. Mystic Mountain, kam se dostanete starou lanovkou, na ktere doufate, ze to lano vydrzi, nabizi Jamaican Bob Sliding. Byla to sranda a urcite to stoji za to, my se teda narachali solidne. Zipline ze shora az do pulky hory byl taky fajn zazitek. Hlavne kdyz se obsluha dorozumiva na dalku jen piskanim na prsty haha.

Jamaica

Grand Cayman... Na Caymanech je draho. Sakra draho. Ale dostat se na plaz mi vzdycky stoji za to.

Key West je taky drahy, ale miluju tu atmosferu a vibes. Je to porad Amerika, ale muzete si dat drink na ulici, je to misto plne gay kultury, hodne laid back. Pristi kontrakt mame v planu pujcit si kola a projet takhle cely ostrov. Plaz nebrat.

Key West

No a Cozumel, Mexico... Nejnebezpecnejsi misto pro crew, obzvlast pro ty, kteri nemuseji pracovat vecer. Protoze port opoustime vzdy az po desate vecer, crew se snazi uzit si nocni zivot. A tak se jednou muj kytarista chudak opil tequilou tak, ze si nepamatoval, jak se dostal zpatky a jak prisel k tolika modrinam. Jeden clen tymu byl vyhozen, protoze zvracel tesne pred gangway a vsemi hosty a nechoval se zrovna pratelsky k security. Ja v Cozumelu skocila do more ze skaly, vzdycky si uzila dobre jidlo a piti, potapela se, pujcila si kolo a priste si chceme pujcit jeep a projet cely ostrov.

Beer time. Tequila time. 

Lidi rikaji, ze mi ship life zacne po par tydnech chybet. Ze se budu nudit, protoze nebudu vedet, co po kazdodenni praci po dobu 6 mesicu najednou delat s tolika volnem. Well, uzivam si San Francisco. A kdyz Matej musi pracovat, uzivam si relax na zahrade, jsem neustale pripojena na wifi, popijim kafe, ktere ma chut a ktere funguje, davam si drinky, kocham se vyhledy na hory, ocean a mesto, nebo jdu na prochazku po suburban area, ktera je plna zeleni, listnatych stromu a nadhernych domu. Jsme asi mili od domu, kde zil Steve Jobs.

Top top top.

Myslim, ze muzu rict, ze uz jsem par mist videla. Tohle je moje druha navsteva Californie a jen me to ujistilo v tom, co jsem citila uz pri navsteve prvni. San Francisco patri k mym nejoblibenejsim mestum vubec. SF mozna presahuje i New York. Jo, kdyz vidim NYC ve filmu nebo videoklipu, jsem z toho namekko. (Ted teda premyslim, jestli se to pise dohromady nebo zvlast.) No proste me trochu pichne u srdce. Ale fakt, ze SF je obklopene horami a oceanem, plus cela architektura a neskutecne mili lide, proste posunuje tohle mesto na prvni misto meho osobniho zebricku.
Ve ctvrtek odletam zpatky na vychod, ale do Kanady. Nedokazu popsat, jak strasne se tesim na meho kytaristu a vsechny nove adventures, ktere nas spolecne cekaji. Dam je vsechny na papir.
Jak jsem psala na zacatku, mam pred sebou temer dva a pul mesice volna. takze ted to ocekavane info pro me nejblizsi. Do Cech priletam 4.7., zdrzim se skoro tri tydny a zpatky na lod odletam 22.7.
Historie se bude opakovat, protoze prvni mesic stravim opet na Paradise a potom budu zase vessel transferred na Sensation, kde na me uz bude cekat muj kytarista.

Vzkaz pro Klaru, Zichyho a Veru: 16.7. na baru!!!!!

6 komentářů:

  1. Jsem ráda, že si můžu přečíst nějaké to dobrodrůžo s dobrým koncem :) přeji Ti, ať se Ti Kanada líbí, ať si to tam krásně s kytaristou užijete a ať jste spolu šťastní a vydrží Vám to i na další plavbě :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. nemáš zač...jo a hele, nehrál ten Tvůj kytarista taky na Mallorce ve Sparkles Clubu v Cala Egos? :) ale to by byla asi hodně velká náhoda...a ty už nejsi na FB? Nemůžu Tě najít :/

      Vymazat
    2. Nene, nehral, to neni on :)

      Deaktivovala jsem si FB na par tydnu z osobnich duvodu.

      Mej se krasne!

      Vymazat
    3. tak to byla jenom podoba dvou kytaristů :) tak užívej!!!

      Vymazat
  2. Tvůj blog mě strašně baví! Přeju spoustu pohodových dní v SF a Kanadě a taky pak na lodi :)

    Diary of M

    OdpovědětVymazat