Co bylo, je a bude.

Hello friends!

Asi je konečně na čase sem zase něco napsat a uvést na pravou míru, co se stalo, co se děje a dít bude. I když jsem se vždycky snažila oddělit tenhle blog od svého soukromí a psát spíš o všech těch bláznivinách na lodi, musím konstatovat, že jsem selhala. On je to někdy docela oříšek, obzvlášť žijete-li na stejném místě jako pracujete, i když na lodi to bylo přesně naopak, prostě člověk tak nějak přežíval tam, kde pracoval, a nebylo úniku, tak o tom pak i psal. Nicméně můj osobní blog, pokud byste se ještě někdo chtěl podívat, už existuje jen a pouze v mém počítači a tam taky zůstane.

Nic nemusim a muzu vsechno.

Here I am. Pred sesti a pul mesici a o pet kilo lehci jsem sedela v letadle do Tampy a psala svuj prvni clanek na tento blog. A dneska, 16. kvetna sedim v kuchyni luxusniho domu v San Franciscu, kde jsem na navsteve sveho kamarada Mateje, se kterym jsme se seznamili v New Yorku oba dva jako Au Pairs.

Telem na lodi, hlavou v oblacich.

Hello friends.

Zbyva mi dnes presne 32 dni do konce meho prvniho kontraktu. Final countdown. A tak v hlave zacinam rekapitulovat, vzpominat na prvni mesic na Paradise, na to, jak mizerne jsem se citila v prosinci a lednu na Sensation, na to, koho vseho jsem potkala, co jsem zazila, mista, ktera jsem navstivila. I kdyz to kolikrat nebylo jednoduche, i kdyz jsem nekolikrat chtela skoncit (coz bych stejne neudelala, protoze bych byla srabem sama pred sebou), nemenila bych nic a sla bych do toho vseho znovu. Spoustu udalosti tady jsem nemohla nijak ovlivnit, ale proste je prijmout tak, jak prisly.

Obrat o 180.

Hello friends.

Nemuzu uverit, ze je zacatek brezna a zbyvaji mi pouhe dva a pul mesice do konce kontraktu. Prelom ledna a unora nebyl zadna sranda.

Mozna na tech predsudcich neco preci jen je...

Hello friends.

Nez se pustim do svych vylevu, narku a uvah, chci vsem podekovat za to, ze muj blog ctete a ze ho i sdilite, protoze jsem nedavno ke svemu uzasu zjistila, ze muj miniblog, ktery nema absolutne zadnou grafickou upravu, postrada fotky a vubec je to jen spousta slov, navstivilo jiz pres 8.000 lidi. Vim, ze moje clanky jsou sdilene na webu svetaznalec.cz, kde jsem byla upozornena na dotazy v komentarich. Bohuzel s mym pripojenim k internetu nemam moc sanci vam tam na dotazy odpovedet. Tady na lodi trva vecnost otevrit jednu stranku a ja opravdu nemam trpelivost ani cas cekat hodinu na nacteni webu. Kdyz jsem na internetu venku, prioritou je pro me skype s rodinou a pak byt nekde venku, takze tam na odpovedi taky neni cas.  Proto mate-li dotaz, napiste mi prosim na muj facebook nebo vlozte komentar pod muj blog. Zrejme vam neodpovim uplne hned, ale casem se k tomu dopracuju!

Nevanoce na lodi.

Dobra zprava pro me nejblizsi - znamky na pohledy zakoupeny a pohledy poslany!!! Sice ne z Baham ale jen trapne z Floridy, ale i to se pocita. 

Kdyz nove znamena lepsi!

Hello friends!

Uz je to nejaky patek, co jsem vas naposledy informovala o mem presunu na novou lod, a ted konecne mam zas trochu casu vyplodit par radku o tom, jake to je v mem novem domove jmenem Sensation. Ale jeste pred tim bych vam vsem chtela moc podekovat za uzasne povzbuzujici zpravy, ktere dostavam,  a omluvit se, pokud neodpovidam nebo pokud jsem vam odpovedela s mesicnim zpozdenim. Jak je to tu s internetem jsem zminovala minule a navic mi zpravy od lidi, ktere nemam na FB v pratelich, padaji do slozky “others” ,a tu jsem neotevrela par mesicu. Klidne mi nechte vzkaz na blogu, ale k nemu se taky dostanu jednou za cas.